Večar som prišol zos roboti a doraz som še doma povadzil.Trepnul som zos dzverami a pošol do karčmi, vyčiscic sebe hlavu. Jeden starší hlop pri bare sebe to všimnul, že nesom vof svojej skure a nevipatram barz šťesne.Ta še me opital , co še stalo hlope.
„Aľe, ľem dajaké problemi doma“, hvarim mu .
„Ta ja toto znám“, rečuje hlop. „Znaš co ja ci poradzim bo ja znam, jak na to. Mušíš isc domu, zacáhnuc ju do spalni, jednoduho jej scahnuc gački skorej jak scihne zareagovac, začac ju božkac jak nikdaj predtím, poradne ju viprašic a neprestac, pokim še nebudze zvíjac. Potim še furt ukludni zaš zos ňu budze rozumná reč a budzeš mac pokoj.“
Jak som to čul, rihlo som dopil pivo, podzekoval dzedovi, ucekal som domu a urobil presne toto, co mi poradzil. Teraz už zo mnu švekra nerečuje vobec.